Kurz 2: Práce se zpětnou vazbou Lekce 1 : Zpětná vazba jako seberozvoj
Časová náročnost lekce: 3-25 minut
Úvod do lekce
Jedním z hlavních cílů zpětné vazby je rozvoj jedince nebo jedinců, kterým předáváme zpětnou vazbu. Ta se totiž dá využít nejen pro zlepšení našich dovedností a postupů, ale je-li efektivně předávána a přijímána, může ulehčit vztahy na pracovišti.
Obsah lekce:
Podle psychologického fenoménu „naučená bezmocnost“ mají někteří lidé pocit, že jsou v životě bezmocní a nedokážou ovlivnit vlastní život. Upadají tak do stavu bezmoci a demotivace. Jedná se však pouze o naučenou reakci, která těmto lidem brání ve zkoušení nových postupů a snažení se. Stagnuje tak právě seberozvoj. Prevencí je nahlížet na situace a události jako na stabilní a vůči nám vnitřní (tj. námi ovlivnitelné), nikoliv jako na nestabilní a vůči nám vnější (tj. námi neovlivnitelné). Jsou samozřejmě věci, které neovlivníme, ale je také spousta těch, které ovlivnit dokážeme. A v tom nám může pomoci správně podaná zpětná vazba.
První cíl zpětné vazby
V tomto modulu se zaměříme na uvědomění si přínosnosti zpětné vazby pro seberozvoj. Jedním z dvou cílů zpětné vazby je totiž právě osobnostní rozvoj – s její pomocí můžeme jiného člověka vnitřně změnit a zvýšit tak nejen jeho efektivitu, ale i motivaci. Rozvojové může být samozřejmě i předávání zpětné vazby. Člověk při přemýšlení nad formou, obsahem a jinými součástmi zpětné vazby zjistí spoustu věcí i o sobě, o vlastní práci a třeba o týmu, který vede.
Vnímání zpětné vazby
Na zpětnou vazbu se dá nahlížet jako na dárek. Jak v prvním případě, kdy dárek dávám, tak i v druhém případě, kdy jej dostávám, by se mělo jednat o proces, který je (v rámci možností) příjemný, užitečný a rozvojový. Kdo by chtěl rozdávat dárky, které jsou ošklivé, danou osobu nepotěší a způsobí jí akorát tak smutek či zlost.
Způsob nahlížení na zpětnou vazbu jako na dárek nám může velmi pomoci při přemýšlení, jak se zachováme, když obdržíme takovou zpětnou vazbu, která není dle našich představ. Začneme se na druhou osobu hněvat, nebo jí naopak poděkujeme, oceníme její snahu a případně pro příště nasměrujeme tak, aby další dárek více odpovídal našim preferencím? Staré lidové přísloví říká – „moudřejší ustoupí“. Pokud dostanete zpětnou vazbou, která je spíše kritikou, nemusí být moudré se bránit. Často je daleko lepší vysvětlit, že z takové informace si nic nevezmete, a poprosit o detailnější zpětnou vazbu ve formě, která vám bude přínosná.
Pokud na vás nadřízený zvedá hlas a tvrdí, že vaše práce je úplně na nic, nic si z toho nedělejte. Spousta lidí neumí předávat zpětnou vazbu, obzvlášť pokud jsou naštvaní. Zkuste mu vysvětlit, že rozumíte jeho vzteku, ale že potřebujete vědět specifika toho, co je špatně, abyste mohli práci předělat. Existují samozřejmě nadřízení, které nezajímá váš seberozvoj. V takovém případě je stále pádným argumentem, že na zefektivnění práce potřebujete vědět, jak mají výstupy vypadat, a tudíž potřebujete efektivní zpětnou vazbu (viz druhá lekce – druhý cíl zpětné vazby).
Johari okno
První model, který nám pomůže poodhalit přínosnost zpětné vazby, se jmenuje se Johari okno a stojí za ním dva psychologové – Joseph Luft a Harrington Ingham.
Jedná se o tabulku se čtyřmi kvadranty, rozdělenými podle toho, jestli jsou vám věci v daném kvadrantu známé, či neznámé (tj. zdali o nich víte) a jestli jsou známé ostatním, či nikoliv:
V momentě, kdy jsme ochotni přijímat informace od druhých lidí, které spadají právě do slepé oblasti, přesunujeme skutečnosti ze slepé oblasti a rozšiřujeme si tak otevřenou oblast. Díky informacím ze slepé oblasti totiž rozšiřujeme sebepoznání a pomáháme tak objevovat nám doposud skryté složky osobnosti. Mimo jiné se dostáváme také do větší shody s vlastním okolím.
Ilustrativní příklad může být situace, kdy upozorníme svého kolegu, že často užívá ve svém projevu výplňkové slovo „jakoby“. To je věc, kterou si mnohdy neuvědomujeme, a až když nás na ni někdo upozorní, zaměříme se na ni a jsme schopni s ní něco dělat. Podobně to může být tendence k systematickým chybám, stále stejný styl pracovního postupu nebo např. chování v nesouladu s pravidly etikety.
Ať už tedy stojíme na straně osoby, která přijímá informace ze slepé oblasti, nebo je naopak sděluje, měli bychom v tomto procesu vidět přidanou hodnotu seberozvoje. To nám totiž usnadní zvažování, zdali zpětnou vazbu poskytnout či jak na takovouto zpětnou vazbu reagovat. Pro inspiraci, jak trénovat schopnost přijímat zpětnou vazbu, přikládáme video.
Sheila Heen o schopnosti přijímat zpětnou vazbu