Úvod do lekce
Jak jsme si řekli v úvodu do modulu, kreativita dozajista není doménou jen spisovatelů, malířů a jiných umělců. Tvořivost v sobě máme všichni, jen každý v jiné míře.
Obsah lekce:
V souvislosti s kreativním myšlením se často používá pojem myšlení „outside the box“, což by šlo česky volně přeložit jako myšlení „bez škatulkování“, zkrátka myšlení novátorské, inovativní, převratné nebo rozbíjející stereotypy. V lekci se dozvíte, jak toto spojení vzniklo.
Co to je „outside the box“
Myšlení konvergentní a divergentní
Tvořivost do značné míry souvisí s typem myšlení. Joy Paul Guilford byl americký psycholog, který se proslavil svými tezemi o kreativitě. Přišel s rozdělením myšlení na divergentní a konvergentní. Konvergentní myšlení je takové, které od počátku směřuje k jednomu nejlepšímu řešení. Když se vás někdo zeptá, kolik je dva plus dva, použijete matematický algoritmus, který znáte, čísla sečtete a vaše odpověď bude buď správná, nebo špatná (a u tohoto příkladu moc lidí chybovat samozřejmě nebude).
Při řešení problémů často můžete využít právě střídání divergentního a konvergentního myšlení. Pomocí myšlení divergentního (např. technikou brainstormingu) generujete myšlenky, vymýšlíte nové postupy a nová řešení. Pomocí myšlení konvergentního potom myšlenky třídíte a sjednocujete. Následně dospějete k tomu nejlepšímu řešení pro daný problém. Pamatujete si, jak jste ve škole řešili matematický příklad? Nejprve jste přemýšleli nad vzorci a postupy, které by se daly na daný příklad použít (divergentní myšlení). Následně jste třídili postupy, vybrali ten nejlepší postup a začali příklad řešit (konvergentní myšlení). Je tedy třeba rozvíjet oba typy myšlení. Výzkumy ukazují, že jsme prakticky všichni schopni přemýšlet oběma způsoby, ale lidé se mezi sebou liší, pokud jde o dominanci používání jednoho způsobu myšlení (např. někteří používají převážně konvergentní myšlení, jiní zase divergentní). Nedá se říci, který styl je lepší, neboť se navzájem doplňují.
Příklad: Představte si, že vaším úkolem je dostat jako přednášejícího na konferenci, kterou organizujete, významného představitele jedné společnosti. Nejprve využijete tzv. divergentního myšlení – zamyslíte se, jak by ho bylo možné přesvědčit. Můžete mu nabídnout zajímavé publikum na neotřelém místě, dát mu dar, nabídnout mu finanční obnos nebo ho učinit prezidentem konference atd. Pak dojdete k tomu, že je určitě vhodné mu nabídnout finanční odměnu. Pomocí konvergentního myšlení se zamyslíte, kolik je adekvátní odměna za hodinovou přednášku (k čemuž můžete využít svých znalostí oboru, zkušeností, objektivních kritérií atd.). Také se vám líbil nápad dát přednášejícímu dar – za využití divergentního myšlení můžete opět generovat nápady, jaký dar by byl nejvhodnější. Podobně můžete rozvíjet jiné myšlenky a dospět tak k nejlepšímu řešení. Takhle to půjde stále dokola, dokud se nedostanete k finálnímu řešení.
Funkční fixace
Pro kreativitu je ústřední také myšlení, které se nedrží daného schématu a známých řešení, nicméně přichází s postupy novými. Jak jste se mohli dočíst v infoboxu této lekce, myšlení „outside the box“ je jedním ze stěžejních pilířů kreativního myšlení. Situace, kdy jste zaměřeni (tj. fixováni) pouze na funkci daného objektu, se nazývá funkční fixace. Například dostanete krabičku sirek, svíčku a připínáčky a máte za úkol vyřešit, jak připevnit svíčku rovnoběžně se zdí, aby nekapal vosk na zem. Spousta lidí má s touto úlohou problém, neboť jsou v zajetí funkční fixace. Sirky vnímají jako nástroj k zapálení svíčky. Jakmile však pomocí divergentního kreativního myšlení dojdou k závěru, že krabičku od sirek lze využít jako podstavec, který připínáčkem připevní ke zdi a na něj postaví svíčku, mají vyhráno. Podobně tomu je např. v pracovním životě – některé pracovní postupy se dají využít i na problémy, na které vůbec nejsou dělané. Výzkumy totiž ukazují, že tréninkem se dá funkční fixace částečně odstranit a lidé, kteří trénují kreativní myšlení, jsou schopni lepších a rychlejších řešení problémů, kde je tento typ myšlení potřeba. Více se dozvíte v druhé lekci.
Strategie modrého oceánu
Kreativní myšlení lze uplatnit v řadě oborů. Například autoři knihy „Strategie modrého oceánu“ představují koncept pronikání na nové trhy. Místo snahy o dobytí konkurenčního a tvrdého světa už existujících trhů vidí budoucnost ve vytváření „modrých oceánů“, trhů nových, otevřených a s potenciálem růst. Jedná se o výborný příklad praktického využití kreativního myšlení v business prostředí. Například s příchodem mobilních telefonů vznikl úplně nový trh s mobilními aplikacemi, které opět otevřely dveře novým trhům s některými službami – dovoz jídla, taxi služby, aplikace na seznámení atd.
S čím vším souvisí kreativita?
Kreativita samozřejmě souvisí s jinými vlastnostmi, schopnostmi a dovednostmi. Některé ji podněcují, jiné naopak tlumí. V následujícím textu se pokusíme popsat, co má na kreativitu vliv.
Kreativita a inteligence
Je inteligence nutnou vlastností pro kreativitu? Tato otázka nenabízí jednoduchou odpověď a je předmětem výzkumu už mnoho desetiletí. Kromě typů myšlení musíme také rozlišovat mezi kreativním potenciálem a skutečnými kreativními výsledky. Dosud jsme mluvili především o kreativním potenciálu, tedy oné obecné schopnosti generovat nové, neotřelé nápady. Kreativní výsledky (creative achievement) jsou konkrétní výstupy na základě kreativního myšlení. Příkladem výrazných kreativních výsledků může být například získání Nobelovy ceny, napsání geniálního románu nebo vymyšlení převratného počítačového systému.
Z výzkumů vyplývá, že zvláště kreativní lidé oplývají zároveň vyšší inteligencí. Dnes tedy převládá názor, že pro kreativitu musí být dosaženo určitého prahu inteligence. Po dosažení určité hranice inteligence (a vědci se dosud neshodli, kolik bodů IQ to je) již kreativita na inteligenci přímo nezávisí. Řečeno zjednodušeně, pokud máte IQ nad určitou hranici (nejčastěji se uvádí 120), s výší IQ už míra kreativity dále neroste. To znamená, že člověk s IQ 125 má stejnou pravděpodobnost být vysoce kreativní jako ten s IQ 165.
Na druhou stranu jsou kreativních výsledků schopní i lidé s inteligencí poměrně nízkou, nebo dokonce lidé s mentální retardací. Příkladem může být oblast umění Art Brut (někdy taky outsider art), která zahrnuje díla od lidí s různými hendikepy. Jsou to mnohdy mimořádně kreativní a hodnotná díla, přes duševní těžkosti jejich autorů.
Kreativita a znalosti
Nechme tedy inteligenci stranou. Co znalosti? Jsou ty pro kreativitu zásadní? Ano i ne. Pro kreativní potenciál (což je schopnost být kreativní) asi ne. Ale pro špičkové kreativní výsledky? Pro nová řešení zapeklitých problémů? Pro kreativní posunování hranic vědy? Dozajista ano. Abyste mohli dojít dál než ostatní, musíte vědět, kam došli oni. Více vám o tomto principu řekne Vittorio Loretto v sérii TedTalk, vědec, který se zabývá právě kreativitou.
Posouvání kreativity
Kreativita a lidská spolupráce
Nesmíme ale zapomenout také na další aspekty, které netkví v člověku samotném, ale v jeho okolí. Dalším ze zásadních faktorů, které přispívají k vzniku kreativních produktů, je spolupráce mezi lidmi. Matt Ridley, britský autor bestsellerů o evoluci, ve svém poutavém TedTalku vypráví o důležitosti směny. Bez spolupráce s ostatními vaše práce nebude mít takovou hodnotu a ztratíte spoustu času.
Matt Ridley: Když nápady souloží
